Na dobré vlně: Divadelní představení Racajda

RACAJDA

Tonka Šibenice se říkalo prostituce Antonii Havlové. Z luxusního salónu se dostala až na samé dno společnosti. Kdyby o ní kdysi slavný zuřivý reportér Egon Erwin Kisch nenapsal povídku, těžko by o ní někdo věděl. Její příběh přitom přitahuje umělce ještě dnes.

Zuřivý reportér byl životem pražské spodiny přitahován vždycky. Nejeden svůj text nebo povídku napsal na základě skutečných událostí pražské ulice. „Možná, že to vycházelo z jeho vlastní, navíc židovské izolace. Navíc v kombinaci s vysokým sociálním cítěním,“ myslí si literární kritik Radim Kopáč.

Miloš Macourek toto téma zpracoval v roce 1987 pro Gabrielu Wilhelmovou, která pak v pražské Viole naprosto fenomenálně ztvárňovala Tonku několik let.

Při psaní se Miloš Macourek nechal inspirovat těmito texty:

· Roard Bradford – Černošský pánbůh a páni Izraeliti

· James T. Farrell – Jo, tak to chodí

· Georg Fink – Mám hlad

· Christian Dietrich Grabbe – Don Juan a Faust; Žert, satira, ironie a hlubší význam

· Graham Green – Cesty s tetičkou

· Jaroslav Hašek – Osudy dobrého vojáka Švejka

· Egon Ervin Kisch – Tržiště senzací

· Radovan Krátký – Hantýrka pro samouky

· Georg Christoph Lichtenberg – Večery při svíčce

· Eugéne Sue – Tajnosti pařížské

V dnešní verzi hraje Tonku Šibenici Petra Veselá, která touto rolí absolvovala na brněnské JAMU v roce 1995.