Církev bratrská Zlín  denní úvahy  ... v nichž jste někdy chodili ...

... v nichž jste někdy chodili ...

19. ČERVNA

EFEZSKÝM 2,1-7

Kdysi se pověrčiví lidé báli chodit kolem hřbitova, aby nepotkali ducha. Věřili, že mrtví chodí a straší. Dnes už se lidé mrtvých nebojí. A přece dodnes „mrtví“ chodí a „straší“: mrtví ve vinách a hříších. Když je svědomí ubito hříchy pod mechem lhostejnosti „tiše spí sladký sen“ zodpovědnost před Bohem, není divu, že potkáváme „strašidla“. Člověk se bojí člověka. A ne bezdůvodně! Kde je mravní normou „obyčej světa“, kde se vzdoruje Bohu, tam jsou lidé nejen syny hněvu, ale i syny smrti. Ale tam, kde Bůh zasáhne duchovním obživením, tam se chodění mrtvých ve vinách a hříších stává minulostí. Tam, kde jsou lidé obživeni Božím slovem a Duchem, kde začnou volat: „odpusť“, tam začíná nový život, život, který je skvostem budoucího věku. Koho Boží milost vyvedla ze hřbitova vin a hříchů, ten se tam vracet nebude, žije s Kristem a minulému životu s hříchem odkazuje úděl z Erbenovy Svatební košile: „Ty mrtvý, nevstávej a lež !“

Přejít na jiný den: