Církev bratrská Zlín  Blog  Jonáš: Útěk (2)

Kategorie


Jonáš: Útěk (2)

Kapitola první: Velká bouře

Část 2: Útěk

Jonáš vstal, aby utekl pryč od Hospodina do Taršíše. Přišel do Jafy a našel loď plující do Taršíše. Zaplatil jízdné a nastoupil na ni, aby se s nimi plavil do Taršíše pryč od Hospodina. 

Jonáš 1:3

Před čím Jonáš utíká? Kam utíká a co ho to stojí? 

Útěk od. Příběh dvakrát zmíní Jonášův útěk od Boha. Jak může utéct, když je Bůh všude? To nedává smysl. Jonáš však nereaguje rozumně, ale nezrale. Je jako malé dítě, které nedosáhne na kliku, aby uteklo z domu. A tak utíká před rodičem v bytě, křičí, zacpe si uši a schová se pod stůl. Jeho útěk není absolutní, je symbolickým vyjádřením emočního rozpoložení vzpoury a hněvu. Nechci s tebou nic mít. Chci být daleko, i když to nejde. Říkáte si, že jsem k Jonášovi tvrdý, když jeho chování připodobňuji k chování dítěte? Možná, ale kolik z nás se umí v určité chvíle chovat neskutečně dětinsky? 

Od jakého Boha utíká? Utíká od Boha, který po něm něco chce. Od Boha výzev. Dokud byl Bůh v jeho životě pasivní, nic po něm nechtěl a dokud mohl mít svou konzumní zbožnost, tak mu Bůh nevadil. Možná mu už dříve Bůh dával výzvy, ale byly to výzvy v souladu s touhou Jonášova srdce; přirozené výzvy, kde nemusel radikálně překročit hranice svého já. Dost možná mu tak s Bohem bylo i dobře. Ale nyní mu Bůh radikální výzvou ukázal tvář, která se Jonášovi nelíbila, a tak svou nelibost dává najevo útěkem. Absurdní, copak si já svými emocemi mohu vybírat, kterou tvář Boha přijímám a kterou ne? To bych pak byl já tvůrce Boha. Neskutečné, a přitom tak časté… 

Útěk k. Jonáš podle Božího příkazu vstal a vyrazil, ovšem opačným směrem. Místo cesty na východ se dal na západ. Cestuje do Taršíše - třikrát je to jméno použito - má před sebou jasný cíl, ke kterému se upřeně dívá. Taršíš, Taršíš, Taršíš, nic jiného nevidím a nechci vidět. Dlouho jsem si myslel, že nejsem člověk, který by měl problém s prokrastinací: utíkat od práce do zábavy nebo zbytečné činnosti. Pak jsem však v knize o prokrastinaci narazil na projevy prokrastinace u pracujících lidí. Ti se místo práce, která je potřeba a které se vyhýbají, zavrtají do práce, která tak důležitá není. A to mě usvědčilo. Místo odborného článku raději napíšu deset kázání. Místo jednoho nepříjemného setkání raději udělám deset jiných pracovních schůzek. Útěk od Boha není jen tak, vyžaduje jasné zaměření na něco jiného. Jaké jsou vaše Taršíše? Práce, práce, práce. Hra, hra, hra. Výkon, výkon, výkon. Četba, četba, četba. Chlast, chlast, chlast… jídlo, jídlo, jídlo. Máme nepřeberné množství cílů, na které se upneme. 

Cena útěku: Co Jonáše útěk stojí? Pokles a peníze. 1) Pokles. Dvakrát za sebou sestupuje, je to útěk z kopce dolů, jednodušší cesta, ale zároveň směr, kterým člověk upadá na dno. Cesta k Bohu je cestou vzhůru, cestou, která mě stojí mnoho energie. Cesta k Božím výzvám je těžká a namáhavá, cesta od Boha je lehčí, přirozenější, pomáhá nám síla gravitace. První cenou útěku od Boha je celkové zhoršení života, rozpad osobnosti. Dostává se na šikmou plochu. Hlouběji a hlouběji. 2) Stojí ho to peníze. Jak poznat svůj vlastní útěk? Jonáš si zaplatil cestu. Podívejte se na výpis z účtu. Kam jdou vaše extra peníze? Co jsou dlouhodobé věci, do kterých investujete? Dělá vám radost nakupování oblečení? Utrácíte tisíce v restauracích za jídlo nebo za alkohol? Kam obětujete své peníze? 

Jonáš není Holubicí Božího ducha, naopak toho v sobě potlačuje. Utíká před hlasem výzvy a zodpovědnosti, ležící před ním. Stává se Holubicí z knihy Ozeáš: Holubice nezkušená a zvábená a bez rozumu volající po cizích končinách. Utíká z kopce dolů od představy Boha, který po něm něco chce. Ani pro něj, ani pro nás není jednoduché přijmout Boží výzvu, zvláště když nás k ní ještě netlačí okolnosti. 

Otázka: Od čeho utíkáte? Máte i vy nějakou Boží vlastnost, která je pro Vás těžká přijmout? Část Boha, před kterou se vyhýbáte? Kam unikáte před zodpovědností a kolik vás to stojí? 

Modlitba: Pane Bože, naše srdce pod tlakem stresu, frustrace, napětí utíká k modlám. Odpusť nám naše úniky i peníze, které jsme za ně promarnili. Ale potom se znovu obracíme k Tobě, spolu s Tvým synem Ježíšem pokorně říkáme: „ne má vůle, ale tvá vůle se staň.“ Bože, buď takový, jaký jsi. Neměň se, prosím, podle mých představ. Nech mě vidět tě, zažít tě a přijmout tě takového jaký jsi. Ty jsi Bůh a já ne. Ty určuješ, kdo jsi a ne já. Přijímám tě, takového, jaký jsi. Proměň mou představu Tebe a proměň mě skrze pohled na Tebe. Bože výzev. 

kazatel Dalimil Staněk