Kategorie

Blog

Jonáš

Jonáš: Naděje (33)

Jonáš 3:9 Kdo ví, snad se Bůh odvrátí a slituje, odvrátí se od svého planoucího hněvu a nezahyneme.

Ninivský král má naději, že by se Bůh mohl slitovat, nepočítá s jeho slitováním automaticky, nechává Boha svobodným. Na rozdíl od Jonáše je však schopen kázat sobě i druhým o naději.

Jonáš

Jonáš: Proměna (32)

Jonáš 3:8 Ať se lidé i zvířata přikryjí žíněným rouchem a volají ze vší síly k Bohu, ať se každý odvrátí od své zlé cesty a od násilí, které je na jeho rukou.

Pod dirigentskou taktovkou Ninivského krále voláme vzhůru, rozlišujeme vinu a měníme cestu

Jonáš

Jonáš: Hlad (31)

Jonáš 3:7 Vyhlásil: V Ninive, z rozhodnutí krále a jeho velmožů: Lidé ani zvířata, skot ani brav ať nic neokusí, ať se nesytí ani nepijí vodu.

Půst kručením břicha odhaluje hlas naší duše, která netouží po jídle, ale po Bohu a jeho království.

Jonáš

Jonáš: Pokora (30)

Jonáš 3:6 Když se to dostalo k ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, odložil svůj plášť, přikryl se žíněným rouchem a posadil se do popela.

Jak vypadá pokora před druhými lidmi, před Bohem a sám před sebou.

Jonáš

Jonáš: Pokání (29)

Jonáš 3:5 Ninivští uvěřili Bohu, vyhlásili půst a všichni, od největšího až po nejmenšího, si oblékli žíněné roucho.

Předpokladem pokání je osobní viditelná víra v Boha a vlastní vinu.

Jonáš

Jonáš: Kázání (28)

Jonáš 3:4 Jonáš začal procházet městem první den cesty a volal: Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.

Krátké, úderné, pravdivé slovo s výzvou mezi řádky změnilo svět.

Jonáš

Jonáš: Město (27)

Jonáš 3:3 Ninive bylo velmi veliké město, na tři dny cesty.

Jonáš je maličký oproti velkému městu, které se před ním jako výzva rozkládá.

Jonáš

Jonáš: Zrání (26)

Jonáš 3:3 Jonáš vstal a šel do Ninive podle Hospodinova slova.

Jonáš dozrál, změnil se směrem zevnitř ven, drivem pro něj bylo Boží slovo a nemohl dozrát jinak, než skrze krizi, která ho na určitou dobu vyřadila z provozu.

Jonáš

Jonáš: Kudy dál? (25)

Text: Jonáš 3:1-2

Myšlenka: Bůh se představuje jako iniciativní, mnohomluvný, konzistentní i flexibilní. Dává nám opakované šance přijímat výzvu a změnit rozkládající se svět tím slovem, kterým Bůh změnil nás.

Povídky náčelníka Studánky příběhů

Pohled shůry (povídka)

Druhá z povídek náčelníka Studánky příběhů.
Moudro: "Když jsi ztracen podívej se na sebe pohledem ptáka letícího nad tvou hlavou a naslouchej hlasu člověka stojícího proti tobě."
Otázka: Poznáte Biblický příběh skrývající se v povídce?

Autor: Dalimil Staněk

Jonáš

Jonáš: Poslušnost (23)

Jonáš 2:11 Hospodin pak promluvil k rybě a ta vyvrhla Jonáše na souš.

Poslušnost ryby má být pro čtenáře zahanbující, zároveň však lidská poslušnost je jiného druhu, než poslušnost přírody.

Jonáš

Jonáš: Závazek (22)

Jonáš 2:9-10 Ti, kdo se oddávají klamným nicotnostem, opouštějí svou věrnost. Ale já ti budu obětovat za zvuku písně díků; co jsem slíbil, splním. Záchrana je v Hospodinu. 

Člověk přemýšlí tak, že do budoucnosti vysílá fantazijní představy sebe a zjišťuje jak dopadne, když se vydá po té či oné cestě.

Jonáš

Jonáš: Modlitba (21)

Jonáš 2:8 Když ve mně umdlévala má duše, rozpomínal jsem se na Hospodina, má modlitba pronikla k tobě do tvého svatého chrámu. 
 
Duše vyhasínající, mysl rozpomínající a modlitba pronikající.
Jonáš

Jonáš: Vzhůru (20)

Jonáš 2:6-7 Voda mě obstoupila až k duši, obklopila mě hlubina, chaluha ovázala mou hlavu. Sestoupil jsem k základům hor, země za mnou navěky zavřela své závory, ale ty jsi vyvedl můj život z jámy, Hospodine, můj Bože.

Bůh je tím kdo útočí i chrání. Část člověka je odsouzena a umírá a část je zachráněna a pozvednuta k životu.