Církev bratrská Zlín  denní úvahy  ... slunci svému velí –

... slunci svému velí –

17. PROSINCE

MATOUŠ 5,43-48

I když Bůh jednou dovolil. aby se slunce zastavilo na povel člověka, ponechal „velení“ nad sluncem ve své pravomoci. Jen proto nám slunce dosud svítí a zvěstuje Boží dokonalou lásku, která dává stejné možnosti dobrým i zlým. Bůh nám však posílá nejen denní příděl své lásky v podobě sluneční energie, on nám také poslal svého Syna a v něm plnost své lásky. Zatímco slunce postavil mimo dosah lidské zloby a porušenosti, svého Syna poslal doprostřed hříšného lidstva, aby se nás Boží láska nejen „slunečně“, ale i lidsky dotýkala. Tato láska je také adresována všem: dobrým i zlým, spravedlivým i nespravedlivým. A ten, který velí slunci i dešti milovat, ústy svého Syna velí i nám: „Milujte nepřátele své. .. !“ Boží Syn umíral na kříži s prosbou: „Otče, odpusť jim.…“ a má právo čekat od svých následovníků, že nikomu slunce Boží lásky nezastíní! Buďme tak poslušní Božích povelů jako to slunce nad naší hlavou!

Přejít na jiný den:

Komentáře

Neobsahuje žádné komentáře. Pro zobrazení nebo přidání komentářů je nutné se