Církev bratrská Zlín  denní úvahy  ... každý což snísti mohl ...

... každý což snísti mohl ...

22. KVĚTNA

2. MOJŽÍŠOVA 16,13-25

Slovo „dnes“ je důležitou částí prosby za chléb. Už Izrael se učil na poušti ovládat a podřizovat ten nezkrotný pud sebezáchovy víře a spoléhání na Hospodina. A poznával, že není moudré se na zítřek zásobit. Ani my nemáme právo prosit za chléb na zítřek. Rozbujelá snaha zajistit se na zítřek vede k hromadění majetku na jedné straně a k velké bídě na straně druhé. Kdyby šlo lidem jen o dnešní chléb, bylo by ho všude dost. Ovšemže hrstka opravdových křesťanů sociální reformu na světě neudělá. Ale mohou a mají tu být solí a světlem i v těchto věcech. „Sbírám, jen tolik, kolik se svou rodinou spotřebuji? Nebo po mně zbude to, oč se budou dědicové možná soudit? Jen ten, kdo se nezištně dělí s bližními o svůj dnešek, připravuje si jistý zítřek: Pojďte požehnaní! Lačněl jsem a dali jste mi jíst. (Mt 25,34-35)

Přejít na jiný den: