Církev bratrská Zlín  Články  Modlitba Páně

Modlitba Páně

A protož vy takto se modlete:

Otče náš, který jsi v nebesích,

posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé.

Buďvůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám naše viny,

jako i my odpouštíme našim viníkům.

A neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého.

Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky.

Amen.


(Matouš 6:9-13).

Ježíšova modlitba má nejprve jedinečné oslovení: Otče náš. Toto oslovení je opět nejdřív oslovením důvěry. Každá modlitba, i ta nejúpěnlivější, je na prvním místě oslavou Božího jména. Protože kdykoli se člověk obrací k Bohu - v situaci nejradostnější vděčnosti nebo nejbytostnější nouze - vyjadřuje svou důvěru. A důvěra je nejvlastnějším důvodem Boží chvály: náš Pán Bůh si nepotrpí na lidskou chválu pro svůj osobní dobrý pocit, jak je to vlastní každému z nás. Chvála Božího jména vyrůstá z důvěry. Z důvěry vy­chází i každá modlitba. Bez důvěry vzhledem ke svému Bohu by­chom se nemodlili. Proto pro tuto důvěřuje modlitba vždycky Boží oslavou.. Slůvko náš tohoto oslovení za­hrnuje do obzoru Kristovy modlitby každého jednotlivce a všecky lidi spolu.

 Posvěť se jméno tvé, přijď království tvé, buďvůle tvá.

Tyto prosby nás soustřeďují i v modlitbě nejprve od nás samých a od našich vlastních přání výš: k Božímu jménu, Božímu království, Boží vůli. Právě v tomto řazení všech našich věcí pod majestát Boží velikosti a slávy můžeme lépe poznávat a hodnotit všecko, co potom poneseme z našich vlastních věcí před Boha v modlitbě.

Svatost Božího jména, tedy úcta, která je Bohu vzdávána, to je na prvním místě modlitebním zřetelem Ježíšovy modlitby.

Boží království je pojmem pro Boží dílo, pro dílo nápravy světa, spasení.

A prosba buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi dává právě také v modlitbě, jak jsme měli už trochu výše, prvořadý prostor pro to, co chce Bůh. I v modlitbě tedy podřizujeme své tužby záměrům Božím. Ovšem prosba buď vůle tvá není nikdy zbožnou rezignací. Tato prosba -buď vůle tvá, stejně jako obě předcházející, jsou velikou motivací pro zápas víry. Vůle Boží je program. Vůle Boží je výzva pro zápas proti zlu a smrti, pro dobro a život. Vůle Boží nemůže být zdůvodněním lidské pasivity. Vůle Boží je výzvou pro dnešek a nadějí vzhledem k tomu, co přijde, vzhledem k tomu, kam všechny naše věci a věci celého světa směřují.

Nyní přijdou na řadu i ty naše vlastní věci. I pro ně je v modlitbě místo.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

Tato prosba snad nejdřív zahrnuje věci, které potřebujeme ke svému každodennímu životu.

Od věcí, zajišťujících naše pozemské bytí a živobytí, přichází Ježíšova modlitba k duchovním rozměrům našeho života:

Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. Prosba o odpuštění vin je výrazem pokory. Je za ní také veliký dar vnitřního očištění, které spočívá v tom, že se nemusíme vláčet se zlem, které na nás ulpívá, že se nemusíme vláčet s pocity křivd a provinění, jež na nás spáchali druzí. Je to prosba, která je příslibem a předpokladem skutečné vnitřní svobody: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům.

Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. I v této prosbě je opět pokora, která neprosí za protekční, zametenou cestu, přesto se však netváří tak, že každou zkoušku zvládá levou zadní. Bez poža davku jakékoli protekčnosti prosíme touto prosbou o Boží ochranu.

Neboť tvé jest království i moc i sláva na věky, amen. Chvalozpěv, jímž končí i tato modlitba, je návratem k věcem Božím. Do nich je zarámováno všechno naše v této modlitbě. Chvalozpěv na konci modlitby Páně je opět vyjádřením důvěry, jak jsme to měli o maličko výše, důvěry, která je výborným výrazem sebeodevzdání i motivací k novým zápasům víry.

Amen je přitakáním, stvrzujícím to, co jsme právě vyslovili.

(Převzato z knihy Jana Nohavici Evangelický katechismus pro dospělé, vydala ČCE Olomouc, 1997.)

Komentáře

Neobsahuje žádné komentáře. Pro zobrazení nebo přidání komentářů je nutné se