Vlastnosti příspěvku

Kategorie

Historie


Pažitka

Datum publikace: 24. června 2014

„Píp. Píp.“ – SMSka po ránu většinou nevěstí nic dobrého. Většinou to znamená, že se některý z mých studentů omlouvá z hodiny angličtiny, což mě v drtivé většině případů nepotěší.

Tentokrát je tomu ale jinak. Studentka má dotaz: „Chcete pažitku?“ – „Jasně. Chci. Díky.“

O hodinu později se zjeví ve dveřích s obrovským trsem pažitky. Ono je to spíš takový menší keř. „Jé, děkuju. Ale co s tím budu dělat, šmankote? Já myslela, že přinesete svazeček, jen tak na chleba…“ – „Dejte si to do vody, ono to vydrží. Nebo si ji můžete zmrazit.“

Už vím. Rozdělím to na menší svazečky a rozdám holkám v práci. Mám z toho nápadu radost a hned další den si připravím dva svazečky pro dvě kamarádky. Nefunguje to ale úplně tak, jak jsem si představovala.

První pokus: „Ahoj, nesu ti trochu pažitky. Dostala jsem ji od jedné studentky. Má jí na zahradě spousty.“ – „Aha. Díky. Ale co s ní budu dělat? Dneska vařím vepřo, knedlo… to se k tomu moc nehodí… No, nevadí. Dám ji na něco zítra. A proč si ji, prosím, tě nezmrazíš? Však to ti vydrží…“

Druhý pokus: Ahoj, nesu ti trochu pažitky. Dostala jsem ji od jedné studentky. Má jí na zahradě spousty.“ – „Aha. Díky. Já mám pažitku od našich. No ale neva, na něco ji dám. A proč si ji vlastně nezmrazíš? Vždyť to ti vydrží…“

Chtěla jsem někoho, jak po křesťansku říkáme, požehnat, ale výsledek byl rozpačitý. Musím přiznat, že mě to docela odradilo. Mají mě za blázna. Dostanu křovisko pažitky, a místo abych si ho jako každý slušný člověk zpracovala a uložila do mrazáku, vymýšlím pochybné akce. Nějak jsem nevěděla, co s tím… Dny plynuly a pažitka stála ve vodě ve džbánku. Párkrát jsem svazeček odebrala, nakrájela a nasypala na jídlo. Pažitky, alespoň opticky, jako by neubývalo. Po týdnu jsem zjistila, že už odspodu začíná hnít, a tudíž zapáchat. Nezbylo než ji vyhodit.

Trochu jako ta zakopaná hřivna. Dar, se kterým rozumně nenaložíme, je k ničemu. Neměla jsem se nechat odradit a měla jsem rozdat i zbytek. Nebo jsem si ji taky mohla zmrazit. Nebojme se činit rozhodnutí  v malých, ale i ve velkých věcech. Škoda promarněných příležitostí. A nemusí jít jen o pažitku. J

Jana K.

Komentáře

Obsahuje jeden komentář. Pro zobrazení nebo přidání komentářů je nutné se